O skupině

Ticho. Před jevištěm zahaleným oponou sedí a postávají diváci. Již chvilku se nic neděje a všichni začínají být netrpěliví. A ticho se začíná pozvolna vytrácet. Vtom z řad diváků vyskočí na jeviště muž.

„Ještě chvíli strpení, už jsem je viděl a opravdu to stojí za to, avšak přípravy na vystoupení jsou velice náročné,“ ozve se z jeho úst a hlas se podobá hlubokému dunění bubnů. „Přišli sem ukázat, jak to vypadalo kdysi, za dávných dob. Vtáhnout vás do minulosti. Rozesmát Vás. Rozplakat. Cokoliv, co si budete přát. Jsou skupina založená již v roce 1989. Cavalieri Moravi.“

Pronese s patřičným důrazem. Ihned však pokračuje.

„Určitě je znáte – odehráli celou řadu představení.  Několik set repríz více než dvaceti různých šermířských inscenací! Vzpomínáte na Kulhavého ďábla? Hráli ho znovu a znovu…a znovu a znovu – tuším nejméně 5 let! Tam i tady. Na zámcích i hradech. Na Špilberku i na Staré radnici.

A pokud je neznáte Vy – znají je vaše děti. Za ty roky navštívili bezpočet táborů! Pro děti měli jak krátké výukové programy, tak i celo-táborové hry. Nevzpomínáte si na ně z dob, kdy jste byli ještě pionýři? Třeba Vy, paní? Nebo Vy? “

Rozhazuje muž rukama a ukazuje tu sem, tu tam. Oči mu září nadšením. Ze zákulisí se zatím ozývají roztodivné zvuky svědčící o přítomnosti důmyslné techniky nebo malého zvěřince.

„Nebo Vás zajímá třicetiletá válka? I oni jí propadli! Už od roku 1991 ji pravidelně zařazují do svého repertoáru.“

Rozohněný muž si kapesníkem otře zpocené čelo a ještě než kus látky zmizí zpátky v rukávu, pokračuje.

 V roce 1996, kdy se na dva roky spojili s SHŠ Duel, hráli například představení „Zámek“ „Komedie“ a nejen tyto.“

Z ničeho nic vystřelí řečníkův prst a ukáže na jednoho z diváků.

„Pane – Vy budete cizinec. Vypadáte jako cizinec. A přeci jste přišel! Ještě aby ne. Vždyť místem pobytů Cavalieri Moravi byla celá ČR, ale i Polsko a Německo!

Sprechen Sie Deutsch?“

Počkat!“

Vyhrkne náhle.

„Já vím, odkud je znáte. Již více jak patnáct let – konkrétně od roku 1998 – vystupují každý rok na zámku v Telči. Tam totiž mají letní scénu.“ 

Muž si spokojeně zamne ruce. Očividně je spokojený sám se sebou.

„A víte co? Je ještě jedna věc, díky které je můžete znát! Od roku 2000 úzce spolupracují s jednotkou arkebuzírů – Corneta Grisea. Však víte – ta šedá jednotka. Šedá je znovu v módě – tedy byla je a bude.  Corneta Grisea pravidelně přestavuje šedé císařské arkebuzíry šikovatele Albrechta Eusebia z Valdštejna.“

Znovu nastane na chvíli ticho… Poté se muž usměje, což v jeho podání vypadá překvapivě příjemně. Jeho projev se chýlí ke konci. Představení na druhou stranu spěje ke svému začátku. Soudě podle hlavy, která vykoukla zpoza opony a posunky odhání nevítaného hosta.

„V současnosti se skupina zabývá šermířskými i divadelními inscenacemi hned z několika období. Část členů dokonce natáčela pro televizi a film. Ještě aby ne – vždyť absolvovali divadelní kurz. To by bylo, aby ho někde nevyužili. A neskončili jen u filmu, mají zkušenosti s Motion Capture. No vážně! Já bych Vám nelhal.

A pokud si na ně chcete došlápnout. Domovskou základnu mají v Domě rytířských ctností (DRC) v Brně. Po dlouholetém působení v Komárově na Svatopetrské 24, se v roce 2011 přesunuli do nových prostor ve Starém Lískovci na ulici Hermannova 3. Tak aby Vás to nezmátlo. Ono je to přes půl Brna, víte?“

Comments are closed.